simplificator-babel 0.0.4 → 0.1.0

data/lib/data/udhr_txt/udhr_slk.txt

@@ -1,219 +0,0 @@
-Universal Declaration of Human Rights - Slovak
-© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
-This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
-project, http://www.unicode.org/udhr.
----
-
-VŠOBECNÁ DEKLARÁCIA LUDSKÝCH PRÁV
-      Úvod
-      Vo vedomí že uznanie prirodzenej dôstojnosti a rovnych a neodcudzite ľných práv členov ľudskej rodiny je základom slobody, spravodlivosti a mieru na svete,
-      že zneuznanie ľudských práv a pohrdanie nimi viedlo k barbarským činom, ktoré urážajú svedomie ľudstva, a že vybudovanie sveta, v ktorom ľudia, zbavení strachu a núdze, budú sa tešiť slobode prejavu a presvedčenia, bolo vyhlásené za najvyšší cieľ ľudu,
-      že je nutné, aby sa ľudsk práva chránily zákonom, ak nemá byť človek donúteý uchýliť sa, keď všetko ostatné zlyhalo, k odboju proti tyranii a útlaku,
-      že je nutné podporovať rozvoj priateľských vzťahov medzi národmi,
-      že ľud Spojených národov zdoraznil v Charte znovu svoju vieru v základné ľudské práva, v dostojnosť a hodnotu ľudskej osobnosti, v rovnaké práva mužov a žien a že sa rozhodol podporovať sociálny pokrok a vytvoriť lepšie životné podmienky za vačšej slobody,
-      že členské štáty prevzaly závazok zaistiť v spolupráci s Organizáciou Spojeých národov všeobecné uznávanie a zachovávanie ľudských práv a základýých slobod a
-      že rovnaké chápanie týchto práv a slobod má nesmierny význam pre dokonalé splnenie tohto závazku,
-      vyhlasuje
-      VALNÉ SHROMAŽDENIE
-      túto všeobecnú deklaráciu ľudských práv ako spoločný cieľ pre všetky národy a všetky štáty, aby sa každý jednotlivec a každý orgán spoločnosti, majúc túto deklaráciu stále na mysli, snažil vyučovaním a výchovou rozšíriť úctu k týmto právam a slobodám a zaistiť postupnými opatreniami vnútroštátnými i medzinárodnými ich všeobecné a účinné uznávanie a zachovávanie ako medzi ľudom členských štátov samých, tak medzi ľudom území , ktoré sú pod ich právomocou.
-   
-      Článok 1.
-      Všetci ľudia sa rodia slobodní a sebe rovní , čo sa týka ich dostojnosti a práv. Sú obdarení rozumom a majú navzájom jednať v bratskom duchu.
-   
-      Článok 2.
-      Každý má všetky práva a všetky slobody, vyhlášené v tejto deklarácii, bez hociakého rozlišovania najma pod ľa rasy, farby, pohlavia, jazyka, náboženstva, politického alebo iného smýšľania, národnostného alebo sociálného povodu, majetku, rodu alebo iného postavenia
-      Žiaden rozdiel sa nebude robiť na podklade politického, právného alebo nedzinárodného postavenia krajiny alebo územia, ku ktorému osoba prí sluší, či je to krajina alebo územie nezávislé alebo pod poručenstvom, nesamosprávne alebo podrobené hociakému inému obmedzeniu suverenity.
-   
-      Článok 3.
-      Každý má právo na život, slobodu a osobnú bezpečnosť.
-   
-      Článok 4.
-      Nikto sa nesmie držať v otroctve alebo v nevoľníctve: všetky formy otroctva a obchodu s otrokmi sú zakázané.
-   
-      Článok 5.
-      Nikto nesmie byť mučený alebo podrobený krutému, neľudskému alebo ponižujúcemu zaobchádzaniu alebo trestu.
-   
-      Článok 6.
-      Každý má právo, aby bola všade uznávaná jeho právna osobnosť.
-   
-      Článok 7.
-      Všetci sú si pred zákonom rovní a majú právo na rovnakú ochranu zákona bez hociakého rozlišovania. Všetci majú právo na rovnakú ochranu proti hociakej diskriminácii, ktorá porušuje túto deklaráciu, a proti každému podnűcovaniu k takej diskriminácii.
-   
-      Článok 8.
-      Každý má právo, aby mu príslušné vnútroštátne súdy poskytly účinnú ochranu proti činom porušujúcim zčkladné práva, ktoré sú mu priznávané ústavou alebo zákonom.
-   
-      Článok 9.
-      Nikto nesmie byť svojvoľne zatknutý, držaný vo vazbe alebo vyhnaný do vyhnanstva.
-   
-      Článok 10.
-      Každý má úplne rovnaké právo, aby bol spravodlive a verejne vypočutý nezávislým a nestranným súdom, ktorý rozhoduje o jeho právach a povinnostiach a o každom trestnom obvinení, vznesenom proti nemu.
-   
-      Článok 11.
-      
-         
-            Každý, kto je obvinený z trestného činu, považuje se za nevinného, dokiaľ nie je zákonným postupom dokázaná jeho vina vo verejnom pokračovaní, pri ktorom mal zaistené všetky možnosti obhajoby.
-         
-         
-            Nikto nesmie byť odsúdený pre čin alebo opomenutia, ktoré v čase, ked' boly spáchané, neboly trestné podľa štátného alebo medzinárodného práva. Rovnako nesmie byť uložený ťažší trest než trest, ktorý mohol byť uložený v čase, ke trestný čin bol spáchaný.
-         
-      
-   
-      Článok 12.
-      Nikto nesmie byť vystavený svojvoľnému zasahovaniu do súkromného života, rodiny, domova alebo korešpondencie, ani útokom na svoju česť a povesť. Každý má právo na zákonnú ochranu proti takýmto zásahom alebo útokom.
-   
-      Článok 13.
-      
-         
-            (1) Každý má právo voľne sa pohybovať a slobodne si zvoliť bydlisko v tom - ktorom štáte.
-         
-         
-            (2) Každý má právo opustiť hociktorú krajinu, i svoju vlastnú, a vrátiť sa do svojej krajiny.
-         
-      
-   
-      Článok 14.
-      
-         
-            Každý má právo vyhľadať si pred prenasledovaním útočište v iných krajinách a požívať tam azyl.
-         
-         
-            Toto právo nemožno uplatňovať v prípade stíhania na ozaj odôvodneného nepolitickými zločinmi alebo činmi, ktoré sú v rozpore s cieľami a zásadami Spojených národov.
-         
-      
-   
-      Článok 15.
-      
-         
-            Každý má právo na štátnu príslušnosť.
-         
-         
-            Nikto nesmie byť svojvoľne zbavený svojej štátnej príslušnosti, ani práva svoju štátnu príslušnosť zmieniť.
-         
-      
-   
-      Článok 16.
-      
-         
-            Muži a ženy, ak dosiahli plnoletosť, majú právo bez hociakého obmedzenia z dôvodov rasovej, národnostei alebo náboženskej príslušnosti uzavrieť manželstvo a založiť rodinu. Čo sa manželstva týka, majú počas jeho trvania i pri jeho rozlúčení rovnaké práva.
-         
-         
-            Manželstvá môžu byť uzavrené len so slobodným a plným súhlasom nastávajúcich manželov.
-         
-         
-            Rodina je prirodzenou a základnou jednotkou spoločnosti a má nárok na ochranu so strany spoločnosti štátu.
-         
-      
-   
-      Článok 17.
-      
-         
-            Každý má právo vlastniť majetok ako sám, tak spolu s inými.
-         
-         
-            Nikto nesmie byť svojvoľne zbavený svojho majetku.
-         
-      
-   
-      Článok 18.
-      Každý má právo na slobodu myslenia, svedomia a náboženstva; toto právo obsahuje aj voľnosť zmeniť náboženstvo alebo vieru, ako i slobodu prejavovať svoje náboženstvo alebo vieru, sám alebo společne s inými, či už verejne alebo súkromne, vyučovaním, vykonávaním náboženských úkonov, bohoslužbou a zachovávaním obradov.
-   
-      Článok 19.
-      Každý má právo na slobodu presvedčenia a prejavu: toto právo nepripúšťa, aby niekto trpel ujmu pre svoje presvedčenie a zahrňuje právo vyhľadávať, prijímať a rozširovať informácie a myšlienky hociakými prostriedkami a bez ohľadu na hranice.
-   
-      Článok 20.
-      
-         
-            Každému je zaručená sloboda pokojného shromažďovania a sdružovania sa.
-         
-         
-            Nikto nesmie byť nútený, aby bol členom nejakého sdruženia.
-         
-      
-   
-      Článok 21.
-      
-         
-            Každý má právo, aby sa účastnil na vláde svojej krajiny buď priamo, alebo prostredníctvom slobodne volených zástupcov.
-         
-         
-            Každý má právo vstúpiť za rovnakých podmienok do verejných služieb svojej krajiny.
-         
-         
-            Vôľa ľudu má byť základom vládnej moci: táto vôľa musí byť vyjadrená správne prevádzanými voľbami, ktoré sa majú konať v pravidelných obdobiach na základe všeobecného a rovného hlasovacieho práva tajným hlasovaním alebo rovnocenným postupom, ktorý zabezpečuje slobodu hlasovania.
-         
-      
-   
-      Článok 22.
-      Každý človek má ako člen spoločnosti právo na sociálne zabezpečenie a nárok, aby mu boly národným úsilím i medzinárodnou súčinnosťou a v súlade s organizáciou a prostriedkami príslušného štátu zaistené hospodárske, sociálne a kultúrne práva, potrebné k jeho dôstojnosti a k slobodnému rozvoju jeho osobnosti.
-   
-      Článok 23.
-      
-         
-            Každý má právo na prácu, na slobodnú voľbu zamestnania, na spravodlivé a uspokojivé pracovné podmienky a na ochranu proti nezamestnanosti.
-         
-         
-            Každý, bez hociakého rozlišovania, má nárok na rovnaký plat za rovnakú prácu.
-         
-         
-            Každý pracujúci má právo na spravodlivú a dostačujúcu odmenu, ktorá by zaisťovala jemu samému a jeho rodine živobytie odpovedajúce ľudskej dôstojnosti, a ktorá by bola doplnená, keby toho bolo treba, inými prostriedkami sociálnej ochrany.
-         
-         
-            Každý má právo na ochranu svojich záujmov zakladať s inými odborové organizácie a pristupovať k ním.
-         
-      
-   
-      Článok 24.
-      Každý má právo na odpočinok a na zotavenie, zvlášť aj na rozumné vymedzenie pracovných hodín a na pravidelnú platenú dovolenku.
-   
-      Článok 25.
-      
-         
-            Každý má právo na takú životnú úroveň, ktorá môže zaistiť jeho zdravie a blahobyt a zdravie jeho rodiny, počítajúc v to menovite výživu, šatenie, bývanie a lekárske ošetrovanie, ako aj potrebné sociálne opatrenia: má právo na zabezpečenie v nezamestnanosti, v nemoci, pri neschopnosti k práci, pri ovdovení, v starobe alebo v iných prípadoch straty zárobkových možností, ktoré nastanú za okolností nezávislých ne jeho vôli.
-         
-         
-            Materstvo a detstvo majú nárok na zvláštnu strarostlivosť a pomoc. Všetky deti, či manželské alebo nemanželské, požívajú rovnakú sociálnu ochranu.
-         
-      
-   
-      Článok 26.
-      
-         
-            Každý má právo na vzdelanie. Vzdelanie nech je bezplatné aspoň v začiatočných a základných stupňoch. Základné vzdelanie je povinné. Technické a odborné vzdelanie nech je všeobecne prístupné a vyššie vzdelanie má byť rovnako prístupné každému podľa jeho schopností.
-         
-         
-            Vzdelanie má smerovať k plnému rozvoju ľudskej osobnosti a k posilneniu úcty k ľudským právam a základným slobodám. Má napomáhať k vzájomnému porozumeniu, snášanlivosti a priateľstvu medzi všetkými národmi a všetkými rasovými i náboženskými skupinami, ako aj k rozvoju činnosti Spojených národov pre zachovanie mieru.
-         
-         
-            Rodičia majú prednostné právo voliť druh vzdelania pre svoje deti.
-         
-      
-   
-      Článok 27.
-      
-         
-            Každý má právo slobodne sa účastniť na kultúrnom živote spoločnosti, užívať plodov umenia a účastniť sa na vedeckom pokroku a jeho výťažkoch.
-         
-         
-            Každý má právo na ochranu morálnych a materiálnych záujmov, ktoré vyplývajú z jeho vedeckej, literárnej alebo umeleckej tvorby.
-         
-      
-   
-      Článok 28.
-      Každý má právo na to, aby vládol taký sociálny a medzinárodný poriadok, v ktorom by práva a slobody vyhlásené v tejto deklarácii boly plne uplatnené.
-   
-      Článok 29.
-      
-         
-            Každý má povinnosť voči spoločnosti: jedine v nej môže slobodne a plne rozvinúť svoju osobnosť.
-         
-         
-            Vo výkone svojich práv a v užívaní svojich slobôd je každý podrobený iba takým obmedzeniam, ktoré stanoví zákon a ktoré slúžia výhradne k zabezpečeniu náležitého, uznávania a zachovávania práv a slobôd iných, ako aj k uspokojeniu spravodlivých požiadaviek mravnosti, verejného poriadku a obecného blaha v demokratiskej spoločnosti.
-         
-         
-            Výkon týchto práv a slobod nesmie byť v žiadnom prípade v rozpore s cieľami a zásadami Spojených národov.
-         
-      
-   
-      Článok 30.
-      V tejto deklarácii nič sa nesmie vykladať tak, aby oprávňovalo ktorýkoľvek štát, skupinu, alebo osobu vyvíjať činnosť alebo dopúšťať sa činov, ktoré by smerovaly k potlačeniu niektorého z práv alebo slobôd v tejto deklarácii vyhlásených.
-   

data/lib/data/udhr_txt/udhr_slv.txt

@@ -1,218 +0,0 @@
-Universal Declaration of Human Rights - Slovenian
-© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
-This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
-project, http://www.unicode.org/udhr.
----
-
-Splošna deklaracija človekovih pravic
-      Preambula
-      ker pomeni priznanje prirojenega človeškega dostojanstva vseh članov človeške družbe in njihovih enakih in neodtujljivih pravic temelj svobode, pravičnosti in miru na svetu;
-      ker sta zanikanje in teptanje človekovih pravic pripeljala do barbarskih dejanj, žaljivih za človeško vest, in ker je bila stvaritev sveta, v katerem bi imeli vsi ljudje svobodo govora in verovanja in v katerem ne bi živeli v strahu in pomanjkanju, spoznana za najvišje prizadevanje človeštva;
-      ker je nujno potrebno, da se človekove pravice zavarujejo z močjo prava, da človek ne bi bil prisiljen zatekati se v skrajni sili k uporu zoper tiranijo in nasilje;
-      ker je nujno potrebno pospeševati razvoj prijateljskih odnosov med narodi;
-      ker so ljudstva Združenih narodov ponovno potrdila svojo vero v temeljne človekove pravice in dostojanstvo in vrednost človekove osebnosti, v enakopravnost moških in žensk in se odločila, da bodo podpirala družbeni napredek in ustvarjanje boljših življenjskih pogojev v večji svobodi;
-      ker so se vse države članice zavezale, da bodo, v sodelovanju z Združenimi narodi, pospeševale splošno in resnično spoštovanje človekovih pravic in temeljnih svoboščin;
-      ker je skupno razumevanje teh pravic in svoboščin največjega pomena za popolno uresničitev te zaveze,
-      Generalna skupščina razglaša
-      To splošno deklaracijo človekovih pravic kot skupen ideal vseh ljudstev in vseh narodov z namenom, da bi vsi organi družbe in vsi posamezniki, vedno v skladu s to Deklaracijo, pri pouku in vzgoji razvijali spoštovanje teh pravic in svoboščin ter s postopnimi državnimi in mednarodnimi ukrepi zagotovili in zavarovali njihovo splošno in resnično priznanje in spoštovanje, tako med narodi držav članic samih, kakor tudi med ljudstvi ozemelj pod njihovo oblastjo.
-   
-      1. člen
-      Vsi ljudje se rodijo svobodni in imajo enako dostojanstvo in enake pravice. Obdarjeni so z razumom in vestjo in bi morali ravnati drug z drugim kakor bratje.
-   
-      2. člen
-      Vsakdo je upravičen do uživanja vseh pravic in svoboščin, ki so razglašene s to Deklaracijo, ne glede na raso, barvo kože, spol, jezik, vero, politično ali drugo prepričanje, narodno ali socialno pripadnost, premoženje, rojstvo ali kakršnokoli drugo okoliščino.
-      Nadalje ni dopustno nikakršno razlikovanje glede na politično ali pravno ureditev ali mednarodni položaj dežele ali ozemlja, ki mu kdo pripada, pa naj bo to ozemlje neodvisno, pod skrbništvom, nesamoupravno ali kakorkoli omejeno v svoji suverenosti.
-   
-      3. člen
-      Vsakdo ima pravico do življenja, do prostosti in do osebne varnosti.
-   
-      4. člen
-      Nihče ne sme biti držan ne v suženjstvu ne v tlačanski odvisnosti; suženjstvo in trgovina s sužnji v kakršnikoli obliki sta prepovedana.
-   
-      5. člen
-      Nihče ne sme biti podvržen mučenju ali okrutnemu, nečloveškemu ali ponižujočemu ravnanju ali kaznovanju.
-   
-      6. člen
-      Vsakdo ima povsod pravico do priznanja pravne sposobnosti.
-   
-      7. člen
-      Vsi so enaki pred zakonom, vsi, brez diskriminacije, imajo pravico do enakega pravnega varstva. Vsi imajo pravico do enakega varstva pred sleherno diskriminacijo, ki bi kršila to Deklaracijo, kakor tudi pred vsakim ščuvanjem k takšni diskriminaciji.
-   
-      8. člen
-      Vsakdo ima pravico do učinkovitega pravnega sredstva pri pristojnih državnih sodnih oblasteh proti dejanjem, ki kršijo temeljne pravice, priznane mu po ustavi ali zakonu.
-   
-      9. člen
-      Nihče ne sme biti samovoljno zaprt, pridržan ali izgnan.
-   
-      10. člen
-      Vsakdo je pri odločanju o njegovih pravicah in dolžnostih in v primeru kakršnekoli kazenske obtožbe zoper njega upravičen ob polni enakosti do pravičnega in javnega obravnavanja pred neodvisnim in nepristranskim sodiščem.
-   
-      11. člen
-      
-         
-            Vsakdo, ki je obtožen kaznivega dejanja, ima pravico, da velja za nedolžnega, dokler ni spoznan za krivega v skladu z zakonom, v javnem postopku, v katerem so mu dane vse možnosti, potrebne za njegovo obrambo.
-         
-         
-            Nihče ne sme biti spoznan za krivega kateregakoli kaznivega dejanja zaradi kakršnegakoli ravnanja ali opustitve, ki v času storitve ni bilo kaznivo dejanje po notranjem ali mednarodnem pravu. Prav tako se ne sme izreči strožja kazen od tiste, ki je bila predpisana v času storitve kaznivega dejanja.
-         
-      
-   
-      12. člen
-      Nikogar se ne sme nadlegovati s samovoljnim vmešavanjem v njegovo zasebno življenje, v njegovo družino, v njegovo stanovanje ali njegovo dopisovanje in tudi ne z napadi na njegovo čast in ugled. Vsakdo ima pravico do zakonskega varstva pred takšnim vmešavanjem ali takšnimi napadi.
-   
-      13. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do svobodnega gibanja in izbire prebivališča znotraj meja določene države.
-         
-         
-            Vsakdo ima pravico zapustiti katerokoli državo, vključno s svojo lastno, in vrniti se v svojo državo.
-         
-      
-   
-      14. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico v drugih državah iskati in uživati pribežališče pred preganjanjem.
-         
-         
-            Na to pravico se ni mogoče sklicevati v primeru pregona, ki dejansko temelji na nepolitičnih kaznivih dejanjih, ki so v nasprotju s cilji in načeli Združenih narodov.
-         
-      
-   
-      15. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do državljanstva.
-         
-         
-            Nikomur se ne sme samovoljno vzeti državljanstvo ali zakonita pravica do spremembe državljanstva.
-         
-      
-   
-      16. člen
-      
-         
-            Polnoletni moški in ženske imajo brez kakršnihkoli omejitev glede na raso, državljanstvo ali vero, pravico skleniti zakonsko zvezo in ustanoviti družino. Upravičeni so do enakih pravic v zvezi z zakonsko zvezo, tako med zakonsko zvezo, kot tudi, ko ta preneha.
-         
-         
-            Zakonska zveza se sme skleniti samo s svobodno in polno privolitvijo obeh bodočih zakoncev.
-         
-         
-            Družina je naravna in temeljna celica družbe in ima pravico do družbenega in državnega varstva.
-         
-      
-   
-      17. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do premoženja, tako sam, kakor tudi skupno z drugimi.
-         
-         
-            Nikomur ne sme biti premoženje samovoljno vzeto.
-         
-      
-   
-      18. člen
-      Vsakdo ima pravico do svobode misli, vesti in veroizpovedi; ta pravica vključuje svobodo spreminjati prepričanje ali vero, kakor tudi njuno svobodno, javno ali zasebno izražanje, bodisi posamezno ali v skupnosti z drugimi, s poučevanjem, z izpolnjevanjem verskih dolžnosti, z bogoslužjem in opravljanjem obredov.
-   
-      19. člen
-      Vsakdo ima pravico do svobode mišljenja in izražanja, vštevši pravico, da nihče ne sme biti nadlegovan zaradi svojega mišljenja, in pravico, da lahko vsak išče, sprejema in širi informacije in ideje s kakršnimikoli sredstvi in ne glede na meje.
-   
-      20. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do svobodnega in mirnega zbiranja in združevanja.
-         
-         
-            Nikogar se ne sme prisiliti k članstvu v katerokoli društvo.
-         
-      
-   
-      21. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico sodelovati pri opravljanju javnih zadev svoje države bodisi neposredno ali pa po svobodno izbranih predstavnikih.
-         
-         
-            Vsakdo ima pod enakimi pogoji pravico do javnih služb v svoji državi.
-         
-         
-            Volja ljudstva je temelj javne oblasti; ta volja se mora izražati v občasnih in poštenih volitvah, ki morajo biti splošne, ob načelu enakosti in tajnega glasovanja ali po kakšnem drugem enakovrednem postopku, ki zagotavlja svobodo glasovanja.
-         
-      
-   
-      22. člen
-      Vsakdo ima kot član družbe pravico do socialne varnosti in pravico do uživanja, s pomočjo prizadevanja svojih skupnosti in mednarodnega sodelovanja in v skladu z ureditvijo in sredstvi neke države, ekonomskih, socialnih in kulturnih pravic, nepogrešljivih za njegovo dostojanstvo in svoboden razvoj njegove osebnosti.
-   
-      23. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do dela in proste izbire zaposlitve, do pravičnih in zadovoljivih delovnih pogojev in do varstva pred brezposelnostjo.
-         
-         
-            Vsakdo ima, brez kakršnekoli diskriminacije, pravico do enakega plačila za enako delo.
-         
-         
-            Vsakdo, kdor dela, ima pravico do pravične in zadovoljive nagrade, ki zagotavlja njemu in njegovi družini človeka vreden obstoj in ki naj se po potrebi dopolni z drugimi sredstvi socialnega varstva.
-         
-         
-            Vsakdo ima pravico sodelovati pri ustanavljanju sindikata ali pridružiti se sindikatu za zavarovanje svojih interesov.
-         
-      
-   
-      24. člen
-      Vsakdo ima pravico do počitka in prostega časa, vključno z razumno omejitvijo delovnih ur , in pravico do občasnega plačanega dopusta.
-   
-      25. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do takšne življenjske ravni, ki zagotavlja njemu in njegovi družini zdravje in blaginjo, vključno s hrano, obleko, stanovanjem, zdravniško oskrbo in potrebnimi socialnimi storitvami; pravico do varstva v primeru brezposelnosti, bolezni, delovne nezmožnosti, vdovstva ter starosti ali druge nezmožnosti pridobivanja življenjskih sredstev zaradi okoliščin, neodvisnih od njegove volje.
-         
-         
-            Materinstvo in otroštvo sta upravičena do posebne skrbi in pomoči. Vsi otroci, bodisi da so rojeni kot zakonski ali zunaj zakonske skupnosti, uživajo enako socialno varstvo.
-         
-      
-   
-      26. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico do izobraževanja. Izobraževanje mora biti brezplačno vsaj na začetni stopnji. Šolanje na začetni stopnji mora biti obvezno. Tehnično in poklicno šolanje mora biti splošno dostopno. Višje šolanje mora biti na osnovi doseženih uspehov vsem enako dostopno.
-         
-         
-            Izobraževanje mora biti usmerjeno k polnemu razvoju človekove osebnosti in utrjevanju spoštovanja človekovih pravic in temeljnih svoboščin. Pospeševati mora razumevanje, strpnost in prijateljstvo med vsemi narodi in med rasami in verskimi skupinami ter pospeševati dejavnost Združenih narodov in ohranitev miru.
-         
-         
-            Starši imajo prednostno pravico pri izbiri vrste izobraževanja svojih otrok.
-         
-      
-   
-      27. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima pravico prosto se udeleževati kulturnega življenja svoje skupnosti, uživati umetnost in sodelovati pri napredku znanosti in biti deležen koristi, ki iz tega izhajajo.
-         
-         
-            Vsakdo ima pravico do varstva moralnih in premoženjskih koristi, ki izhajajo iz kateregakoli znanstvenega, književnega ali umetniškega dela, katerega avtor je.
-         
-      
-   
-      28. člen
-      Vsakdo je upravičen do družbenega in mednarodnega reda, v katerem se lahko v polni meri uresničujejo pravice in svoboščine, določene v tej Deklaraciji.
-   
-      29. člen
-      
-         
-            Vsakdo ima dolžnosti do skupnosti, v kateri je edino mogoč svoboden in popoln razvoj njegove osebnosti.
-         
-         
-            Pri izvajanju svojih pravic in svoboščin je vsakdo podvržen samo takšnim omejitvam, ki so določene z zakonom, katerih izključni namen je zavarovati obvezno priznanje in spoštovanje pravic in svoboščin drugih ter izpolnjevanje pravičnih zahtev morale, javnega reda in splošne blaginje v demokratični družbi.
-         
-         
-            Te pravice in svoboščine se v nobenem primeru ne smejo izvajati v nasprotju s cilji in načeli Združenih narodov.
-         
-      
-   
-      30. člen
-      Nobene določbe te Deklaracije se ne sme razlagati tako, kot da iz nje izhaja za državo, skupino ali posameznika kakršnakoli pravica do kakršnegakoli delovanja ali dejanja, ki bi hotelo uničiti v njej določene pravice in svoboščine.
-   

data/lib/data/udhr_txt/udhr_sme.txt

@@ -1,220 +0,0 @@
-Universal Declaration of Human Rights - Saami, North
-© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
-This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
-project, http://www.unicode.org/udhr.
----
-
-OLMMOŠVUOIGATVUODAID OPPAMÁILMMÁLAS JULGAŠTUS
-      [Preamble]
-      Danne go friddjavuoða, vanhurskkisvuoða ja rafi vuoððu máilmmis lea buot olmmošgoddái gullevaččaid lunddolaš olmmošárvvu dovddiidus ja sin dássásaš ja massemeahttun vuoigatvuođaid dovddiidus,
-      danne go olgguštus olmmošvuoigatvuoðain ja badjelgeahččanvuohta daid hárrái lea mielddisbuktán veahkájo]aš daguid, mat leat suorggahan olmmošgotti oamedovddu, ja danne go álbmogiid alimus joksanmearrin lea dovddastuvvon dakkáraš máilmmi ovdanšaddu, gos lea sárdnun- ja oskkofriddjavuohta ja gos lea balus ja heaðis friddjavuohta,
-      danne go lea vealtameahttun dárbbašlaš suodjalit olmmošvuoigatvuoðaid lága bokte, amaset olbmot fertet manimuš heaðisteaset stuimádaga noastit bággoválddi ja soarddu vuostá,
-      danne go lea deaŧalaš ovddidit ustitlaš gaskavuoðaid gárgedusa náššuvnnaid gaskkas,
-      danne go Ovttastuvvon Náššuvnnaid álbmogat lihtu bokte oððasis duocðaštit sin oskkuset olbmo vuocððovuoigatvuoðaide, olmmošoktagasa árvui ja mávssolašvuhtii, olmmáiolbmo ja nissonolbmo dássásaš vuoigatvuoðaide, ja leat soahpan ovddilit sosiálalaš ovdáneami ja buorránahttit eallineavttuid stuorit friddjavuoða siste,
-      danne go mielahttostáhat leat geatnegahttán iežaset, Ovttastuvvon Náššuvnllaiguin ovttasbarggadettiin, váfestit olmmošvuoigatvuođaid oppalaš gudnejahttojumi ja doahttaleami,
-      danne go dáid vuoigatvuoðaid ja friddjavuoðaid oktasaš ipmárdusas lea stuorimus mávssolašvuohta dan fertehusa duohtandahkamis,
-      de danne
-      OAIVEČOAHKKIN
-      dákko bokte almmoha
-      dán olmmošvuoigatvuotðaid oppamáilmmálaš julggaštusa oktasaš joksanmearrin buot álbmogiidda ja buot náššuvnnaide vai juohke olmmošoktagas ja juohke servodateisseváldi, álo muittus anedettiin dán julggaštusa, vikkašii oahpahusa ja bajásgeassima bokte ovddidit gudnejahttujumi dáid vuoigatvuoðaid ja friddjavuaoðaid hárrái, ja náššuvnnalaš ja internáššuvnnalaš doaibmabijuid bokte váfestit ahte dat šaddet oppalaččat ja fámolaččat dovddastuvvot ja doahttaluvvot sihke miellahttostáhtaid iežas álbmoga siste ja daid lágaváldi vuolde orru rádjosiid álbmogiid siste.
-   
-      Ártihkkal 1.
-      Buot olbmot leat riegádan friddjan ja olmmošárvvu ja olmmošvuoigatvuoðaid dáfus dássásažžab, Sudhuude kea addib huervnu ha ianedivdym ha vyigjat gakget neabbydut gyunnuudeaset gyivdy vuekhakaš vuoiŋŋain.
-   
-      Ártihkkal 2.
-      Juohkehaš lea vuoigaduvvon buot daid vuoigatvuoðaide ja friddjavuoðaide, mat dán julggaštusas leat namahuvvon, almmá mange vealahaga, náli, ivnni, sohkabeali, giela, oskku, politihkalaš dahje eará miellaguottu, náššuvnnalaš dahje sosiálalaš surggiideami, opmodaga, riegádeami dahje eará dilálasvuoða dáfus.
-      Orruneatnama dahje -guovllu politihkalaš, lágaválddálaš dahje internáššuvnnalaš dilli maiddá ii galgga váikkuhit vealahusa, lehkos dat eanan dahje guovlu iešstivrejeaddji dahje earáid geahču vuolde dahje muđui mange láhkái earáid hálddus stivrra dáfus.
-   
-      Ártihkkal 3.
-      Juohke olbmos lea vuoigatvuohta eallimii, friddjavuhtii ja persovnnalaš oadjebasvuhtii.
-   
-      Ártihkkal 4.
-      Ii oktage galgga dollojuvvot šlávvan dahje bággo bálvalusas. Slávvavuohta ja šlávvagávppi joraheapmi, vaikko guðege vuogi mielde, galgá leat gildojuvvon.
-   
-      Ártihkkal 5.
-      Ii oktage galgga illastusa vuollái dagahuvvot dahje goaves, olmmošmeahttun dahje vuolideaddji gieðahallama dahje ráŋggáštusa vuollái.
-   
-      Ártihkkal 6.
-      Juohke olbmos lea juohke sajis vuoigatvuohta dasa, ahte son galgá dovddastuvvot olmmošoktagassan lága ovddas.
-   
-      Ártihkkal 7.
-      Buohkat leat lága ovddas dássásaččat ja almmá mangelágán vealahusa haga lea buohkain vuoigatvuohta oažžut seammá láhkasuodjalusa. Buohkain lea dássásaš vuoigatvuohta oažžut lága suodjalusa buotlágán vealahusa vuostá, man bokte dát julggaštus rihkkojuvvo, ja juohkelágán ávžžullusa vuostá danlágán vealahusa dahkamii.
-   
-      Ártihkkal 8.
-      Juohkehaččas lea vuoigatvuohta oažžut ulmmálaš veahki dohkálaš náššuvnnalaš duopmostuoluin dakkáraš daguid vuostá mat rihkkot daid vuođðodahkki vuoigatvuoðaid, mat leat sutnje addon vuoððoásahusa dahje lága bokte.
-   
-      Ártihkkal 9.
-      Ii olitage galgga sahte sivas gitta váldojuvvot, giddagassii biddjojuvvot dahje riikkabáhtarussii áddjojuvvot.
-   
-      Ártihkkal 10
-      Go geange vuoigatvuoðatja geatnegasvuoðat galget mearriduvvot, ja go su vuostá nostojuvvon ráŋggáštussivahus galgá merrejuvvot, de juohke olbmos lea ollislaš dássásaš vuoigatvuohta oažžut vánhurskkis ja almmolaš ášševuodjima sorjjasmeahttun ja bealágahtes duopmostulu ovddas.
-   
-      Ártihkkal 11.
-      
-         
-            Juohke olbmos guhte ráŋggáštusvuloš daguin sivahuvvo, lea vuoigatvuohta lohkkojuvvot vigiheapmi gitta dasságo su sivalašvuohta lea nanuduvvon almmolaš duopmostuolu riektemeanuin, main sus leat leamaš buot dat dáhkádusat mat leat dárbbašlaččat iežas bealuštussii.
-         
-         
-            Ii oktage galgga dubmejuvvot ráŋggáštussii dakkár dagu dahje šláibmahusa ovddas, mii dahkoáiggi ii lean ráŋggáštusvuloš náššuvnnalaš lága mielde dahje álbmotrievtti mielde. Iige galgga garraset duomu sáhttit cealkit go dan mii lágas leai mearriduvvon dalle go ráŋggástusvuloš dahku dáhpáhuvai.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 12.
-      Ii oktage galgga gillát evttolaš seaguheami iežas olitahašeallimii, bearrašii, ruktui dahje reivelonohallamii, iige alageavvama gudni dahje máinnolmasvuođa ala. Juohkeilaš lea vuoigaduvvon lága suodjalussii dakkár seaguheami dahje alageavvama vuostá.
-   
-      Ártihkkal 13.
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta friddja johtalit ja friddja válljet alccesis orrunsaji stáhta rájiid siskkobealde.
-         
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta vuolgit riikkas eret, maiddái iežas riikkas, ja máhccat ruoktot su iežas riikii.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 14.
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta vierroriikkain ohcat ja oažžut dorvobáikki doarrádallama sivas.
-         
-         
-            Dát vuoigatvuohta ii sáhte čurvojuvvot doarjjan go riektedoarrádallama duođalaš vuoððun leat eahpepolitihkalaš rihkkosat dahje dagut, mat leat Ovttastuvvon Náššuvnnaid ulbmiliid ja vuoððojurdagiid vuostá.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 15.
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta stáhtaboargárvuhtii.
-         
-         
-            Ii ovttasge galgga evttolaččat váldojuvvot eret stáhtaboargárvuohta, dahje biehttaluvvot vuoigatvuohta molsut stáhtaboargarvuođa.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 16.
-      
-         
-            Dievasahkásaš olmmáiolbmuin ja nissonolbmuin lea vuoigatvuohta náitalit ja vuoððudit bearraša almmá mange ráddjehusailaga mii boahtá nális, náššuvnnalašvuoðas dahje oskkus. Sis lea gáibádus dássásaš vuoigatvuoðaide náitosa dáfus, náitosa áiggi ja náitosa háddjehusa maŋŋá.
-         
-         
-            Náittosvuhtii mannan galgá dušše dalle dáhpáhuvvat go friddja ja ollislaš mieðáhus guktuid saddi beallelačcaid bealis lea duoðaštuvvon.
-         
-         
-            Bearaš lea servodaga lunddolas vuoððooktavuohta ja servodat ja stáhta galgá dan suodjalit.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 17.
-      
-         
-            Juolliieilaččas lea vuoigatvuohta opmodaga eaiggáduššat, okto dahje earrásiiguin searválagaid.
-         
-         
-            Ii ovttasge galgga su opmodaga evttolaččat eret váldojuvvot.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 18.
-      Juohkehaččas lea vuoigatvuohta jurddašan-, oamedovddo- ja oskufriddjavuhtii. Dát vuoigatvuohta sisttisdoallá friddjavuoða religiuvnna dahje oskku ovdandoallamii juogo okto dahje earrásiiguin searválagaid, almmolaččat dahje oktahaččat, oallpalleami bokte, meanuid bokte, bálvalusa boikte ja religiuvnnal1aš vieruid basuhemiin.
-   
-      Ártihkkal 19.
-      Juohkehaččas lea vuoigatvuohta oaivil- ja sátnefriddjavuhtii. Dát vuoigatvuohta sisttisdoallá friddjavuođa čuoččuhit oaiviliid almmá earrásiid seaguhusahaga, ja friddjavuođa ohcat, vuostáváldit ja almmuhit dieđuid ja oainnuid juohkelágán almmuhusgaskomiid čaða, beroškeahttá riikarájiin.
-   
-      Ártihkkal 20
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta ráfálaš čoahkkimiin ja ovttastumiin friddja oassádallat.
-         
-         
-            Ii oktage galgga bággejuvvot searvat makkárge ovttastupmái.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 21
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta lea osolaš iežas riikka stivrejumis, juogo vuigestaga dahje friddja válljejuvvon ovddasteddjiid bokte.
-         
-         
-            Juohkehaččas lea dássásaš vuoigatvuohta beassat iežas riikka almmolaš doaimmaide.
-         
-         
-            Álbmoga dáhttu lea almmolaš válddi vuoððu. Dát dáhttu galgá dovdosii boahtit mearreáigásaš ja duoðalaš válggain main oppalaš ja dássásaš jienastanvuoigatvuohta čiegus jienasteapmi dahje eará ovttaárvosaš friddja jienastanvuohki.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 22
-      Servodatmiellahttun lea juohkehaččas vuoigatvuohta sosiálalaš oadjebasvuhtii ja juohkehaš sáhttá gáibidit ahte dat ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš buorit, mat leat vealtameahttun dárbbašlaččat olbmo árvui ja su persovnnalaš friddja ovdáneapmái, duohtandahkkojuvvojit náššuvnnalaš doaibmabijuid bokte ja internáššuvnnalaš ovttasbarggu bokte vuhtiiválddedettiin juohke sierralaš stáhta organisašuvnna ja veahkkeváriid.
-   
-      Ártihkkal 23
-      
-         
-            Juohkehaččas lea dássásaš vuoigatvuohta oažžut barggu, beassat friddja válljet alccesis fitnu, oažžut vánhurskkis ja buriid bargoeavttuid ja oažžut suodjalusa bargguhisvuođa vuostá.
-         
-         
-            Almmá mange vealahusahaga lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut seammá bálkká seammá barggu ovddas.
-         
-         
-            Juohke bargolaččas lea vuoigatvuohta oažžut vánhurskkis ja govttolaš mávssu, mii dáhkida sutnje alccesis ja su bearrašii olmmošárvvolaš áigáboađu, ja mii, juos dárbašlažžan čájehuvvo, ollistuvvo eará sosiálalaš suodjalusa bokte.
-         
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta vuođđudit fágaservviid, ja miellahttun searvat dakkáriidda, suodjalan dihte iežas beroštumiid.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 24
-      Juohkehaččas lea vuoigatvuohta vuoigatvuohta vuoiŋŋadussii ja luopmoáigái: dan vuoigatvuoða vuollái gullá maiddái bargoáiggi govttolaš ráddjehus ja mearreáigásaš bálkkáhuvvon luopmu.
-   
-      Ártihkkal 25
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta danmuddosaš eallindássái, ahte dat dáhkida su ja su bearraša dearvvašvuoða ja buorredili borramša, biktasiid, ásodaga ja dearvvašfuola dáfus, ja maiddái dárbbašlaš sosiálalaš addosiid dáfus ja velá lassin oadjebasvuoða dáfus go bargguhisvuohta , buohcovuohta, bargolámisvuohta, leaskavuohta, boarisvuohta dahjege muðui birgenvádjitvuohta deaivida, masa olmmoš ieš ii leat sivalaš.
-         
-         
-            Etniin ja mánáin lea vuoigatvuohta sierralaš ovddasmorrašii ja veahkkái. Buot mánáin, lehkoset sii dal riegádan náittosvuoða siskkobealde dahje olggobealde, galgá lea seammá sosiálalaš suodjalus.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 26.
-      
-         
-            Juohkehaččas lea vuoigatvuohta oahpahussii. Oahpahus galgá addojuvvot almmá mávssuhaga, goit álgo- ja vuođđooahpahusa dáfus. Algooahpahus galgá leatbákkolaš. Buohkain galgá leat vejolašvuohta fidnooahpahusa oažžut ja buohkaide galgá leat dássásaš vejolašvuohta váldit alit oahpahusa veajuideaset mielde.
-         
-         
-            Oahpahus galgá atnit joksanmearrin gárgedit olmmošlaš persovnnalasvuoða ja nannudit olmmošvuoigatvuoðaid ja vuoððodahkki friddjavuoðaid gudnejahttujumi. Dat galgá ovddidit ipmárdusa, sobalašvuoða ja ustitvuoða buot náššuvnnaid, buot nállejuhkosiid ja buot religiuvnna juhkosiid gaskkas ja dat galgá ovdánahttit Ovttastuvvon Náššuvnnaid barggu bisuhan dihte ráfi.
-         
-         
-            Vánhemiin lea vuosttassadjásaš vuoigatvuohta válljet sin mánáideaset várás oahpahusvuogi.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 27.
-      
-         
-            Juohkellaččas lea vuoigatvuohta friddja oassádallat servodaga kultuvrralaš eallimis, návddašit máhttagiin ja šaddat osolažžan dieđalaš ovdáneapmái ja daid buriide, mat das čuvvot.
-         
-         
-            Juohkehačcas lea vuoigatvuohta oažžut daidda vuoiŋŋalaš ja ávnnaslaš beroštumiide suodjalusa, mat čuvvot boađusin vaikko guđelágán dieðalas, girjjálaš dahje máhtolaš dahkosis, maid guhtege ieš lea ávdnen.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 28.
-      Juollkehaš sáhttá gáibidit dakkár sosiálalaš ja internášuvnnalaš ortnega mii ollislaččat sáhttá duohtandallkat daid vuoigatvuođaid ja friddjavuođaid , mat dán julggaštusas leat namohuvvon.
-   
-      Ártihkkal 29.
-      
-         
-            Juohliellaččas leat dat geatnegasvuođat servodaga guovdu, mat aittonassii dahket vejolažžan perosvnnalašvuođa friddja ja dievaslás ovdáneami.
-         
-         
-            Geavahettiin vuoigatvuoðaidis ja návddašettiin friddjávuoðaidis ii leat oktage earálágán ráddjehusa vuloš, go dakkáriid mat lága bokte leat mearriduvvon aittonassii dáhkidan dihte earrásiid vuoigatvuoðaid ja friddjavuoðaid dárbbašlaš dovdiidusa ja gudnejahttujumi ja deavdin dihte daid gáibádusaid maid morala, almmolaš ortnet ja oppalaš buorredilli demokráhtalaš servodagas rievttuid mielde ovdandivvu.
-         
-         
-            Diet vuoigatvuoðat ja friddjavuoðat eai guðege dáhpáhusas sáhte adnojuvvot vuostá Ovttastuvvon Náššsuvnnaid ulbmiliid ja vuoððojurdagiid.
-         
-      
-   
-      Ártihkkal 30.
-      Ii mihkige dán julggaštusas sáhte nu dulkojuvvot ahte dat vuoigada ovttage stáhta, juhkosa dahje olmmošoktagasa oassádallat dakkár doaimmas, dahje dahkat dakkár dagu, mii duššindagašii ovttage dain vuoigatvuoðain dahje friddjavuoðain mat leat namahuvvon Julggaštusas.
-