simplificator-babel 0.0.4

data/lib/data/udhr_txt/udhr_ceb.txt

@@ -0,0 +1,218 @@
+Universal Declaration of Human Rights - Cebuano
+© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
+This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
+project, http://www.unicode.org/udhr.
+---
+
+MALUKPANONG DEKLARASYON SA TAWHANONG MGA KATUNGOD
+      [Preamble]
+      Samtamg ang pag-ila sa tiunay nga kabililhon ug sa managsama ug dili maagaw nga mga katungod sa tanang sakup sa tawhanong banay mao and sukaranan sa kagawasan, hustisya ug kalinaw sa kalibutan.
+      Samtang ang wala pagtagad ug pagbiaybiay sa mga tawhanong katungod misangpot samabangis nga mga buhat nga nagbiaybiay sa tanlag sa katawhan, ug ang pag-abot sa usa ka kalibutan diin ang tanang katawhan makapahimulos/makatagamtam sa kagawasan sa pagsulti ug pagtoo ug kagawasan gikan sa kahadlok ug sa panginahanglan gimantala isip pinakahingpit nga tinguha sa yanong katawhan.
+      Samtang kini gikinahanglan kung ang tawo dili mapugos sa pagdangop, isip katapusang dalangpan, sa pag-alsa batok sa pagpanglupig ug paglisudlisod, nga ang tawhanong mga katungod mapanalipdan pinaagi sa mga lagda sa balaod.
+      Samtang kini gikinahanglan sa pagpauswag sa paglambo sa hinigala nga resyon tali sa mga nasud.
+      Samtang ang katawhan sa Tinipong Kanasuran (UN) naghimo diha sa lagda sa pagmatuod pag-usab sa ilang pagsalig sa sukaranan sa tawhanong mga katungod sa kabililhon ug kamahinungdanon sa mga tawo ug sa managsamang katungod sa mga lalaki ug mga babaye ug malig-on sa pagpalambo sa sosyal nga kauswagan ug sa mas maayong sumbanan sa kinabuhi sa mas halapad nga kagawasan.
+      Samtang ang mga sakop sa mga nasud nanumpa sa ilang kaugalingon sa pagtuman, uban sa pagtambayayong sa Tinipong Kanasuran, ang pagpalambo sa malukpanong pagtahud ug pag-atiman sa tawhanong mga katungod ug gikinahanglang mga kagawasan.
+      Samtang yanong gikasabutan niining mga katungod ug mga kagawasan ang sangputanan sa bug-os nga pagtuman sa maong saad.
+      Karon, tungod niini, ang tibuok Asembleya nagpahayag:
+      Kining Malukpanong Deklarasyon sa Tawhanong mga Katungod isip dayag nga sumbanan sa tanang katawhan ug mga kanasuran, nga sa katapusan nga ang matag tawo ug matag bahin sa katilingban, makanunayong magabansay niining Deklarasyon sa hunahuna, sa pagsalig sa malukpanon ug malampuson nga pagtamud ug pagtuman, alang sa tanang katawhan sa sakup nga mga nasud ug alang sa mga katawhan usab sa mga ginsakpang kayutaan ubos sa ilang gahum.
+   
+      Artikulo 1
+      Ang tanang katawhan gipakatawo nga may kagawasan ug managsama sa kabililhon. Sila gigasahan sa salabutan ug tanlag og mag-ilhanay isip managsoon sa usa'g-usa diha sa diwa sa ospiritu.
+   
+      Artikulo 2
+      Ang matag usa adunay luna sa tanang mga katungod ug mga kagawasan gihan-ay niining Deklarasyon, sa walay pagpihig sa bisan unsa, sama sa kaliwat, tribu, bulok sekso, pinulongan, relihiyon, politikal o sosyal nga kagikan, kabtangan, pagkatawo o uban pang kahimtang.
+      Dugang pa, dili himoon ang pagpihig pinasikad sa politikal, gahum o internasyonal nga kahimtang sa nasud o ginsakpang kayutaan diin ang tawo nahisakop, bisan kon kini gawasnon, gisalig, walay kinaugalingong kagamhanan o ubos sa bisan unsang limitasyon sa kamandoan.
+   
+      Artikulo 3
+      Ang matag usa adunay katungod sa kinabuhi, kaugalingnan ug seguridad sa pagkatawo.
+   
+      Artikulo 4
+      Walay bisan kinsa nga ibanlod sa pagkaulipon o pugson sa paghimo sa bug-at nga buluhaton kay ginadili ang tanang matang sa paghimo niini.
+   
+      Artikulo 5
+      Walay bisan kinsa ang ibutang sa kasakit o sa sinalbahis, dili makatawo o pagpakaulaw o kastiguhon.
+   
+      Artikulo 6
+      Ang matag usa adunay katungod nga ilhon isip tawo atubangan sa balaod.
+   
+      Artikulo 7
+      Ang tanan managsama atubangan sa balaod ug may katungod sa walay pagpihig sa managsamang panalipod sa balaod. Ang tanan adunay katungod sa managsamang panalipod batok sa bisan unsang pagpihig nga makapalas niining Deklarasyon ug batok sa bisan unsang hinungdan sa maong pagpihig.
+   
+      Artikulo 8
+      Ang matag usa adunay katungod sa masangputong paagi sumala sa batid sa mga husgadong nasyonal alang sa mga buhat nga kalapasan sa sukaranang mga katungod nga gihatag kaniya sa Konstitusyon o sa balaod.
+   
+      Artikulo 9
+      Walay si bisan kinsa ang aristuhon pinsagi sa butangbutang, ibutang sa pagpugong, o pahiklingon sa layong dapit.
+   
+      Artikulo 10
+      Ang tanan may katungod sa hingpit nga pagkaparehas sa usa ka maangayon ug publikong husay sa usa ka gawasnon ug hukmanan nga walay gidapigan diha sa paghukom sa iyang mga katungod ug mga katungdanan ug bisan unsang kriminal nga sumbong batok kaniya.
+   
+      Artikulo 11
+      
+         
+            Matag usa nga sinumbong sa usa ka may silot nga kalapasan adunay katungod nga paka-ingnon nga walay sala hangtund masuta sumala sa balaod sa usa ka publiko nga husay diin anaa kaniya ang tanang mga kasegurohan nga gikinahanglan sa iyang panalipod.
+         
+         
+            Walay usa nga hukman nga masalaypon sa bisan unsang salaud nga may penal nga silot sa saysay sa bisan unsang buhat o pagpakyas nga wala gibaod sa penal nga kasaypanan, ubos sa nasyonal o internasyonal nga balaod, sa panahon nga kini nabuhat. Ni ang mas bug-at nga silot ipahamtang kay sa usa nga angay sa panahon nga ang maong salaud nahimo.
+         
+      
+   
+      Artikulo 12
+      Walay si bisan kinsa ang ibutang sa dili makatarunganong pagpanghilabot sa iyang pag-inusara, pamilya, puloy-anan o komunikasyon, ni ataki sa iyang dungog ug maayong pangalan. Ang matag usa may katungod sa pagpanalipod atubangan sa balaod batok sa nahisgutang dili makatarunganong pag-ataki.
+   
+      Artikulo 13
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa kagawasan sa paglihok ug puloy-anan sulod sa kaugalingong utlanan sa matag nasud.
+         
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagbiya sa bisan unsang nasud, lakip and iyang kaugalkingon, ug sa pagbalik sa iyang nasud.
+         
+      
+   
+      Artikulo 14
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagtinguha ug sa paglingawlingaw sa ubang nasud dalangpan gikan sa pagpanggukod o pagpanglutos.
+         
+         
+            Kining maong mga katungod mahimong dili ikapangaliyupo sa higayon sa mga pagedmanda diin matuod nga nagagikan sa dili-politikal nga mga kalapasan o gikan sa mga buhat nga supak sa mga katuyoan ug mga sukaranan sa Tinipong Kanasuran.
+         
+      
+   
+      Artikulo 15
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagkanasudnon.
+         
+         
+            Walay bisan kinsa nga sa walay katarungan hukasan sa iyang pagkanasudnon ni dili hatagan sa katungod sa pagbalhin sa iyang pagkanasudnon.
+         
+      
+   
+      Artikulo 16
+      
+         
+            Ang lalaki ug babaye nga hingkod na og panuigon, sa walay pagkakuto tungod sa kaliwat, pagkalungsoranon o relihiyon, adunay katungod sa pagminyo ug sa pagmugna og pamilya. Sila gihatagan sa managsamang katungod sama sa kaminyoon, panahon sa kaminyoon ug sa pagkabungkag.
+         
+         
+            Ang kaminyoon mahimo lamang diha sa gawasnon ug hingpit nga pagtugot sa naghunahuna nga magtiayon.
+         
+         
+            Ang pamilya mao ang sagad ug tinubdan sa pundok sa katilingban ug may katungod nga panalipdan sa katilingban ug sa nasud.
+         
+      
+   
+      Artikulo 17
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagpanag-iya og kaugalingong kabtangan lakip ang pagpakig-kumbuya sa uban.
+         
+         
+            Walay si bisan kinsa nga sa walay katarungan kuhaan sa iyang kabtangan.
+         
+      
+   
+      Artikulo 18
+      Ang matag usa adunay katungod sa kagawasan sa hunahuna, tanlag, ug relihiyon. Kining katungod nagalakip sa kagawasan sa pag-ilis sa iyang relihiyon o pagtoo, ug kagawasan bisan mag-inusara o katilingbanon lakip ang uban og sa publiko o pribado, sa pagpadayag sa iyang relihiyon o pagtoo o pagtudlo sa pagtoo, pagbansay, pagsimba ug pagtuman.
+   
+      Artikulo 19
+      Ang matag usa adunay katungod sa hunahuna ug pagsulti. Kining katungod nagalakip sa kagawasan sa pagpugong sa hunahuna sa walay paghilabot ug sa pagpangita, pagdawat o sa paghatag og kasayuran ug panahum pinaagi sa bisan unsang matang sa komunikasyon sa walay pagtagad sa mga utlanan.
+   
+      Artikulo 20
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa kagawasan sa malinawong asembleya ug asosasyon.
+         
+         
+            Walay si bisan kinsa ang mapugos sa pagpasakop sa asosasyon.
+         
+      
+   
+      Artikulo 21
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagsalmot sa panggamhanan sa iyang kaugalingong nasud, sa laktod o pinaagi sa pagpili ug mga diputado.
+         
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa managsamang pagsulod sa serbisyo publiko sa iyang kaugalingong nasud.
+         
+         
+            Ang kabubut-on sa katawhan maoy basehanan sa gahum sa kagamhanan; kini gipadayag sa matag karon ug unya ug lunsay nga piniliay nga ginahimo nga malukpanon ug managsamang katungod sa pagboto og pagahimoon nga tinago nga pagboto o managsamang gawasnon sa pagbotar.
+         
+      
+   
+      Artikulo 22
+      Ang matag usa, isip sakop sa katilingban, may katungod sa sosyal nga panalipod ug may katungod sa pagtuman pinaagi sa nasyonal nga paningkamot ug internasyonal nga panagbulig ug diha sa panag-uyon uban sa organisasyon og kahinguhaan sa matag nasud, sa ekonomiya, sosyal ug kultural nga mga katungod nga kinahanglanon kaayo alang sa iyang kabililhon og sa gawasnong paglambo sa iyag pagkatawo.
+   
+      Artikulo 23
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagtrabaho, sa gawasnong pagpili sa trabaho, sa maangayon ug mapuslanon nga mga kahimtang sa trabaho ug sa panalipod batok sa walay trabaho.
+         
+         
+            Ang matag usa, sa walay pagpinig, adunay katungod sa managsamang suhol sa samang trabaho.
+         
+         
+            Ang matag usa nga nagtrabaho adunay katungod sa maangayon ug mapuslanon nga suhol nga maghatag kasegurohan sa iyang kaugalingon og sa iyang pamilya ang pagkinabuhi nga angayansa tawhanong kaambong ug dugang, kung gikinahanglan, sa ubang paagi sa sosyal nga panalipod.
+         
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa pagporma ug sa pagsalmot sa "trade unions" alang sa panalipod sa iyang tinguha.
+         
+      
+   
+      Artikulo 24
+      Ang matag usa adunay katungod sa pagpahulay ug paglulinghayaw, lakip na ang makatarunganong limitasyon sa oras sa pagtrabaho ug matag karon ug unya nga bakasyon nga may suhol.
+   
+      Artikulo 25
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa panig-ingnan nga pagkinabuhi husto alang sa maayong panglawas og kauswagan sa iyang kaugalingon ug sa iyang pamilya, lakip na ang pagkaon, bisti, balay, ug medisina nga pag-amuma ug gikinahanglang serbisyo sosyal ug katungod sa seguridad sa panahon nga mawad-an og trabaho, sakit, kabilinggan sa panglawas, pagkabalo, pagkatigulang o uban nga kulang sa panginabuhi sama sa kahimtang nga wala sa atong pagdumala.
+         
+         
+            Ang mga inahan ug kabataan may katungod sa linain nga pag-amuma ug panabang. Tanang kabataan, nga natawo sulod o gawas sa kaminyoon makapahimulos sa managsamang sosyal nga panalipod.
+         
+      
+   
+      Artikulo 26
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa edukasyon. Kinahanglan nga ang edukasyon walay bayad, bisan diha na lang sa elementarya ug sa sukaranang ang-ang. Ang elementarya nga edukasyon kinahanglan pinugos. Tiknikal og propisyonal nga edukasyon pagahimoon nga mapuslan ug ang hataas nga edukasyon gikinahanglang makab-ot sa tanan basi sa katakus.
+         
+         
+            Ang edukasyon maggiya sa tibook nga paglambo sa tawhanong personalidad ug sa paglig-on sa patahod sa tawhanong mga katungod ug sukaranang mga kagawasan. Kini makapausbaw sa pagsabot, pagka-mapasayloon ug panaghigalaay sa mga kanasuran, kaliwatan o relihiyong mga pundok, og magapadayon sa mga kalihukan sa Tinipong Kanasuran alang sa paggalam sa kalinaw.
+         
+         
+            Ang mga ginikanan adunay unang katungod sa pagpili sa matang sa edukasyon nga mahatag sa ilang mga anak.
+         
+      
+   
+      Artikulo 27
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa gawasnon nga pagsalmot sa mga kulturanhong kinabuhi sa katilingban, sa pagtagamtam sa mga arte ug pagpaambit sa siyentipikong kauswagan ug mga binipisyo.
+         
+         
+            Ang matag usa adunay katungod sa panalipod sa moral ug material nga mga interes nga resulta gikan sa bisan unsang siyentipiko, literaryo o artistikong panggama nga diin siya ang nagmugna.
+         
+      
+   
+      Artikulo 28
+      Ang matag usa adunay katungod sa sosyal ug internasyonal nga kalinaw nga ang mga katungod ug mga kagawasan nga gipahayag niining Deklarasyon mahimong matuman sa hingpit.
+   
+      Artikulo 29
+      
+         
+            Ang matag usa adunay katungdanan ngadto sa katilingban diin kon mag-inusara, ang gawasnon ug hingpit nga paglambo sa iyang pagkatawo mahimo.
+         
+         
+            Sa pagbansay sa iyang mga katungod, ang matag usa mahimo lamang nga mag-agad sa limitasyon sama sa nga piho sa balaod, bugtong alang sa katuyoan sama sa gipasalig nga igo sa pag-ila ug pagtahod sa mga katungod ug mga kagawasan sa uban ug sa panagtagbo sa manggiangayon nga kinahanglanon sa moralidad, publiko nga kasugoan ug ang kasagaran nga kauswagan sa demokratiko nga katilingban.
+         
+         
+            Kining mga katungod ug kagawasan unta dili mahimong gamiton nga supak sa mga katuyoan ug sumbanan sa Tinipong Kanasuran.
+         
+      
+   
+      Artikulo 30
+      Walay bisan unsa niining Deklarasyon nga mahimong hubaron sa bisan kinsang Nasud, pundok o tawo ang bisan unsang katungod sa paghimo sa bisan unsang kalihukan o sa paghimo sa bisan unsang buhat nga ang tumong mao ang pagwagtang sa bisan unsang mga katungod ug kagawasan nga nahipatik dinhi.
+   

data/lib/data/udhr_txt/udhr_ces.txt

@@ -0,0 +1,221 @@
+Universal Declaration of Human Rights - Czech
+© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
+This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
+project, http://www.unicode.org/udhr.
+---
+
+VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
+      Úvod
+      U vědomí toho,
+      že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,
+      že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšiti svobodě projevu a přesvĕdčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu,
+      že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být človĕk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku,
+      že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahu mezi národy,
+      že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě,
+      že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a
+      že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku,
+      Valné shromáždění
+      vyhlašuje tuto
+      Všeobecnou deklaraci lidských práv
+      jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám a zajistil postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí.
+   
+      Článek 1
+      Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
+   
+      Článek 2
+      Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.
+      Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.
+   
+      Článek 3
+      Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.
+   
+      Článek 4
+      Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány.
+   
+      Článek 5
+      Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
+   
+      Článek 6
+      Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.
+   
+      Článek 7
+      Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci.
+   
+      Článek 8
+      Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem.
+   
+      Článek 9
+      Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství.
+   
+      Článek 10
+      Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.
+   
+      Článek 11
+      
+         
+            Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.
+         
+         
+            Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán.
+         
+      
+   
+      Článek 12
+      Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům.
+   
+      Článek 13
+      
+         
+            Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu.
+         
+         
+            Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.
+         
+      
+   
+      Článek 14
+      
+         
+            Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočištĕ v jiných zemích a požívat tam azylu.
+         
+         
+            Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.
+         
+      
+   
+      Článek 15
+      
+         
+            Každý má právo na státní příslušnost.
+         
+         
+            Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.
+         
+      
+   
+      Článek 16
+      
+         
+            Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.
+         
+         
+            Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.
+         
+         
+            Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.
+         
+      
+   
+      Článek 17
+      
+         
+            Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými.
+         
+         
+            Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.
+         
+      
+   
+      Článek 18
+      Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.
+   
+      Článek 19
+      Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.
+   
+      Článek 20
+      
+         
+            Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.
+         
+         
+            Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.
+         
+      
+   
+      Článek 21
+      
+         
+            Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.
+         
+         
+            Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.
+         
+         
+            Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování.
+         
+      
+   
+      Článek 22
+      Každý človĕk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti.
+   
+      Článek 23
+      
+         
+            Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.
+         
+         
+            Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.
+         
+         
+            Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.
+         
+         
+            Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.
+         
+      
+   
+      Článek 24
+      Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.
+   
+      Článek 25
+      
+         
+            Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.
+         
+         
+            Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany.
+         
+      
+   
+      Článek 26
+      
+         
+            Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.
+         
+         
+            Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru.
+         
+         
+            Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.
+         
+      
+   
+      Článek 27
+      
+         
+            Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, úžívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.
+         
+         
+            Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby.
+         
+      
+   
+      Článek 28
+      Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny.
+   
+      Článek 29
+      
+         
+            Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.
+         
+         
+            Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.
+         
+         
+            Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů.
+         
+      
+   
+      Článek 30
+      Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno, jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.
+   

data/lib/data/udhr_txt/udhr_cha.txt

@@ -0,0 +1,219 @@
+Universal Declaration of Human Rights - Chamorro
+© 1996 – 2009 The Office of the High Commissioner for Human Rights
+This plain text version prepared by the “UDHR in Unicode”
+project, http://www.unicode.org/udhr.
+---
+
+UNIVERSAL NA DECLARASION I DERECHO SIHA PARA I TAOTAO
+      Preambulo
+      Asi como i recognision pot i inherente (natural)na dignidad yan pot i pareho yan inahenable (tisina maamot) na derechon todo i membron i humano na familia guiya i fundacion i liberta, justicia yan pas gi todo i tano.
+      Asi como i dinisatende yan i denisprecia i derecho siha para i taotao manhuyon ti civilisao na finatinas siha ni esta hasen insulta i consencian i taotao yan i finato gi tano anai taotao siha umagosa i libertad kumentos, yan hinenge yan libertad gine minanao yan minalago esta maproclama como i mas takilo na aspirasion (tinanga) i comodo (regular) na taotao siha.
+      Asi como necesario, yangin i taotao ti para uenebliga na uespiha recurso (hinagon), como i utimo na fandiskansayan gi rebulasion contra i crueldad yan bahacion enao na i derecho siha para i taotao umaprotehe nui arreglon i lai.
+      Asi como necesario na umaadelanta i kinalanten i amestao (inamigo) na relasion siha entalo nasion siha. Asi como i taotao i Unidos Nasion siha guaha gi halom i Charter masasegura i hinegen niha gi fundamental na derecho siha para i taotao, gi dignidad yan chatbale ya i humano (taotao) na persona yan i pareho na derecho i lahe yan i palauan yan esta madetermina na umaadelanta progresson social yan mas prisocio na standard siha pot linala gi mas dankulo na libertad.
+      Asi como un comodo na kininprende pot este nana umaobtene, gi i cooperasion yan i Unidas Nasion siha, i maadelantan i universal na respecto para yan i maguadian i derechon taotao yan fundamental na libertad siha.
+      Asi como un comodo na kininprende pot este na derecho yan libertad siha i mas importante para i kabales na marealizasion este na linala.
+      Pago, Pot eso,
+      i Heneralna Assemblia
+      aproklama
+      este i Universal na Declarasion i Derecho siha para i Taotao, como un comodo na standard i obtenamenten para todo i taotao siha yan todo nasion siha, esta i utimo na kada individual yan kada organon i sociedad, ugagaige ha este na Declarasion todo i tiempo gi hinason niha, ya umafatinas mano i sina gi finanague yan educasion para uma adelanta i respeto para este na derecho yan libertad siha yan gi manera ni progresibo, nasional yan inter-nasional, para umaasegura i universal na maguadian niha, tanto i mangaige na taotao siha gi territorio ni gaige gi papa jurisdicksion niha.
+   
+      Articulo 1.
+      Todo taotao siha man mafanago libertao yan pareho gi dignidad yan derecho siha, man manae siha hinaso yan consiencia yan debe de ufatinas contra uno yan otro gi un espiritun chumelo.
+   
+      Articulo 2.
+      Todo man qualificao nu todo i derecho yan libertad siha ni manmalatnos gi halom este na Declarasion, sin nihafa na distingasiongi maseha hafa na klase, asi como rasa, kulor, sexso, linguahe, relihon, political pat otro opinion, nasional, pat original social, properdad, parto, pat otro statulo (estao).
+      Ademas, taya distinguasion sina umafatinas ni maapela gi i fundamenton political, i jurisdicksional pat i internasional na estao i tano pat i teritorio ni gaige un persona, maseha gui independensia, encargo, ti agobierbena gui pat papa maseha hafa otro na restriksion i minagas gobiernamentonna.
+   
+      Articulo 3.
+      Todo mangai derecho pot linala, libertad yan seguridad i persona.
+   
+      Articulo 4.
+      Taya sina mamantene como esclabo pat servidumbre; esclavitudu yan i commercion esclavo umapribe gi todo i klasen niha siha.
+   
+      Articulo 5.
+      Taya sina masometido (manamerese) nui agoniado (na chatflik) na kastigo pat nui cruel, ti para taotao pat deshonrao na tratamento pat kastigo.
+   
+      Articulo 6.
+      Todo man gai derecho na ufan marecognisa maseha mano como persona gi menan i lai.
+   
+      Articulo 7.
+      Todo man pareho gi menan i lai yan man gai derecho sin nihafa na descriminasion nui pareho na proteksion i lai. Todo man gai derecho nui pareho na proteksion kontra kuatkuet discriminasion gi kinentran este na Declarasion yan kontra kuatkuet estimular nui eso na discriminasion.
+   
+      Articulo 8.
+      Todo mangai derecho nui un effectibo na remedio ginen i man kaps na nasional na tribunal siha para finatinas siha ni acocontra i fundamental na derecho siha manae gui ginen i constitucion pot i lai.
+   
+      Articulo 9.
+      Taya sina na sometido nu i arbitrario na inaresta, detension pat destierro.
+   
+      Articulo 10.
+      Todo man gai derecho gi kabales na ekualidad nui un faborable yan mababa’para i publico nui un independente yan tai fabor na tribunal gi i madeterminasion i derechona yan obligasionna siha yan maseha hafa na acusasion ni criminal kontro guiya.
+   
+      Articulo 11.
+      
+         
+            Hayi ma akusa gi penan chatmanhu'la mangai derecho para u fanma po'lo como inosenti asta-ki guaha ebidensia na umisao sigun gi lai ya u ma garantia na u mana guaha nisisariu na dinifendi.
+         
+         
+            Taya sina ma akusa na umisao gi kuatkuet pena pat finatinas yan sinangan como ti guiya umisague' gi papa nasional na lai, gi tiempo anai makumiti i isao. Desde sed ti debi di u mas makat i pena kontra uno ni mas aplikable gi tiempo anai gumuaha pena.
+         
+      
+   
+      Articulo 12.
+      Taya sina masumetido nu i arbitrarion na inentalo gi i secretuna, familiana, gumana pat corespondenciana, oset para uataka i honrana yan reputasiona. Todo mangai derecho nui proteksion i lai kontra eso na inentalo pat inataka siha.
+   
+      Articulo 13.
+      
+         
+            Todo man gai derecho nui libertad na movimiento yan residencia gi halom i rendelon kada stado.
+         
+         
+            Todo man gai derecho na udingo katkuet tano, incluso i tanona, yan para ubuetta gui guato ti tanona.
+         
+      
+   
+      Articulo 14.
+      
+         
+            Todo man gai derecho na ualigao yan para ugosa gi otro tano siha asilo (linihen) gine kastigo.
+         
+         
+            Este na derecho ti debe umainvoka gi kaso pot persucusion (kastigo) siha naturalmente dumoko ginen ti political na isao siha pat ginen finatinas siha ni acocontra i intension yan principal siha i Unidos Nasion siha.
+         
+      
+   
+      Articulo l5.
+      
+         
+            Todo man gai derecho nu un nasionalidad.
+         
+         
+            Taya ni uno sina maarbitariomente maamot nu i nasionalidadna oset marenuncia ni derecho para utulaika i nasionalidadna.
+         
+      
+   
+      Articulo l6.
+      
+         
+            Lalahe yan famalauan ni kabales idad niha, sin nihafa na restriksion kauso pot rasa, nationalidad pat relihion, man gai derecho na ufan asagua yan para ufan gai familia. Mangai derecho siha pot kasamento, duranten umasaguan niha, yan inadespatan i kasamento.
+         
+         
+            Kasamento debe de umahatme solo que gi libertao yan kabales na consentimenton i para ufan asagua na persona siha.
+         
+         
+            I familia guiya i natural yan i fundamental na gurupon dinanna i sociedad yan gai derecho gui nui proteksion ginen i sociedad yan i stados (lugana).
+         
+      
+   
+      Articulo 17.
+      
+         
+            Todo persona man gai derecho para ugai properdad namaisa yan loque gi associasion yan otro siha.
+         
+         
+            Taya ni uno sina arbitariomente ma amot nui properdadna.
+         
+      
+   
+      Articulo 18.
+      Todo man gai derecho para ufan man haso gi libertad, consciencia yan relihion; este na derecho ha inklulusa libertad para utulaika i relihionna pat hinengenna, yan libertad maseha guiya namaisa pat gi dinanna yan otro siha gi publico pat privado, para umanifesta i relihionna pat hinengenna gi finanague, mapractica, inadora yan guinadda.
+   
+      Articulo 19.
+      Todo man gai derecho para libertad na opinion yan expresasion; este na derecho ha inklulusa i libertad para usustiene opinion sin nihafa na inentalo yan para uespia, uresibe yan ulaknos informasion yan idea siha gi maseha hafa na media yan sin considerasion pot nuebon niha siha.
+   
+      Articulo 20.
+      
+         
+            Todo man gai derecho para libertad na assemblia yan asociasion ni pacifico.
+         
+         
+            Taya sina maobliga para uhalong gi un asociasion.
+         
+      
+   
+      Articulo 21.
+      
+         
+            Todo man gai derecho para ufan naonao gi i gobiernamenton i tanona, derektamente pat ginen i libertad ni maayek na representante.
+         
+         
+            Todo man gai derecho nui pareho na accesso (entrada) para i servicion publico i tanona.
+         
+         
+            I minalago i taotao debe de i fundamental i autoridad i gobiernamento; este na minalago debe de umanaanok gi tempo-pot-tempo yan magahet na election siha ni debe ginen i universal yan pareho na boto yan debe de umaconsige gi secreto na botasion pat gi ekuivalenten libertao na manera siha para man bota.
+         
+      
+   
+      Articulo 22.
+      Todo, como membron i sociedad, man gai derecho para i social na seguridad yan gai derecho para managuahan i seguridad, ginen i nasional na prenekura yan internasional na co-operasion yan gi acondancia yan i organisasion yan guinahan i kada uno na stado, i economia, social yan cultural na derecho siha ni tisina machanda i dignidadna yan i libertao na inadelantan i personalidadna.
+   
+      Articulo 23
+      
+         
+            Todo man gai derecho para ufachocho, para libertao na enaye empleo, para virtuoso yan faborable na condision i checho yan para proteksion kontra ti empleado.
+         
+         
+            Todo, sin nihafa na discriminasion, man gai derecho nui pareho na apas para i pareho na chocho.
+         
+         
+            Todo man machochocho man gai derecho para virtuoso yan faborable na compensensia asiguridot para guiya mismo yan i familiana un linala bale yan humano (taotao) na dignidad, yan maumentaye (masaplemente) yangin necesario, nui otro medio siha na proteksion social.
+         
+         
+            Todo man gai derecho para uforma yan usaonao gi inetnon comercio siha para i proteksion i interesna siha.
+         
+      
+   
+      Articulo 24.
+      Todo man gai derecho para udeskansa yan tai ocupasion, incluso mididao na oran choch siha, yan tempo-pot-tempo na haanen gupot ni maapase.
+   
+      Articulo 25.
+      
+         
+            Todo man gai derecho para un standar na linala ni nahong para i hinemlo yan felicidadna yan para i familiana, incluso nenkano, magago, guma yan estiman medico yan necesario na servicion social siha, yan i derecho para seguridad inkaso na tiempleao, minalango, ininutet, biudo pat biuda, inamko pat otro ni fatan i linala gi circumstancia ni tangue gi sisinana.
+         
+         
+            Maternida (humana) yan infancia (neni) mangai derecho para special na inistema yan ayudo. Todo famaguon, maseha mafango gi estao kasamento pat ahe, debe de ugosa i pareho na proteksion social.
+         
+      
+   
+      Articulo 26.
+      
+         
+            Todo man gai derecho nui educasion. Educasion debe de sin apas, polomenos gi elmentario yan i fundamental na eskalera siha. Elementario na educasion debe de obligao. Teknical yan profesional na educasion debe umana guaha heneralmente yan i latakilo na educasion debe de kabales na hatmiyon para todo sigun i mireto.
+         
+         
+            I educasion debe de umaderihe para i kabales yan i manametgot i respeto pot derechon humano siha yan fundamental na libertad siha. I educasion debe unadelanta inakumprende, siningon, yan inamigo entalo todo i tano siha, rasa pat gurupon relihion siha, yan debe uomenta i checho i Unidas Nasion siha para i masuseten i pas.
+         
+         
+            I mManaina man gai primet derecho para uayek i klasen educasion ni para umanae i famaguon niha.
+         
+      
+   
+      Articulo 27.
+      
+         
+            Todo man gai derecho libertao para usaonao gi i cultural na linala i comunidad, para ugosa i arto siha para usaonao gi sientifico na adelantamente yan i beneficiona siha.
+         
+         
+            Todo man gai derecho pot i proteksion i moral yan material na interes siha umuhuyon ginen todo sientifico, literario (tinige) pat producsion artistico ni eso guiya autor (fumatinas).
+         
+      
+   
+      Articulo 28.
+      Todo man gai derecho para un social yan internasional na arreglo anai i derecho yan i libertad siha ni man mapolo guine na Declarasion usina marealisa kabales.
+   
+      Articulo 29.
+      
+         
+            Todo man gai obligasion para i comunidad anai solamente i libertad yan kabales na adelanto i personalidadna sina makonsige.
+         
+         
+            Gi i ninaseben i derechona yan libertadna siha, todo ufan sometado (tokante) nui restriksion siha ni man madetermina gi lai solamente pot i intensiom i ma aseguran i ginagagao na recognision yan respeto para i derecho yan libertad i pumalo siha yan i inafacha i virtuoso na ginagao moral, areglao na publico yan i heneral na prosperidad ni un democratico na sociedad.
+         
+         
+            I derecho yan libertad siha tidebe umausa gi kautkuet manero ni contrario yan i intension yan i motibon i Unidas Nasion siha.
+         
+      
+   
+      Articulo 30.
+      Taya gi este na Declarasion usina mainterpete como haimplilika (hasasangan) para kuatkuet stado, gurupo pat persona kuatkuet derecho ni para usaonao gi kuatkuet actividad (chocho) pat para ufatinas kuatkuet acto madesigna para i destruksion i kuatkuet derecho yan libertad siha ni man mapolo guine na tinige.
+